Driftlife.cz

RD0 BRUDRA Virtual Drift Challenge v AČR

Zdravím všechny příznivce driftu u dalšího článku. Vzhledem k aktuální situaci okolo nás je vůně spálených pneumatik a dým linoucí se tribunami závodních okruhů ještě daleko, nicméně tým kolem českého driftu přesto nezahálí a my jsme tak poslední lednový víkend mohli opět sledovat virtuální šampionát BRUDRA Virtual Drift Challeng, pod záštitou Autoklubu České republiky. Konkrétně jeho nultý, testovací závod (RD0).

Důvodem zařazení testovacího závodu byla potřeba ověřit v praxi několik novinek, které nás budou v nové sezóně provázet. Hlavní z nich je možnost hlubšího zásahu do fyziky vozů. Jinými slovy každý jezdec si mohl trošku „lépe“ pohrát s nastavením vozu a přiblížit tak závodní speciál k obrazu svému. Ovšem je nutno podotknout, že zásahy by podle sportovního řádu neměly být přehnané, ale naopak reflektovat úpravy známé z reálných vozů. Vyrovnanost mezi jezdci zaručuje maximální výkon 1000 hp a šířka pneumatik se určuje dle váhy vozu, která by se měla podobat skutečné váze vozu. Další podstatnou změnou byl start na studených pneumatikách. Pro získání idzeální teploty tedy musí dojít k jejich zahřátí v předstartovním prostoru. Těmito změnami se virtuální závodění dostalo zase o krůček blíže k reálnému driftu, což je rozhodně dobře.  

Samotný závod se pak konal na trati známé mimo jiné z předešlé sezóny. Byl jím okruh v polském Słomczynu. Velice zajímavá a rychlá trať s poměrně složitou závěrečnou pasáží, kde je důležitá hned od začátku přesnost přehozů a plynulost. V následující části se už vrhneme na samotné výkony v kvalifikaci a hlavním závodu.

Kvalifikace

O tom, že virtuální šampionát během minulého roku získal své příznivce, svědčil pohled do startovní listiny. Ta pro testovací závod čítala úctyhodných 30 jmen. Některá jsme mohli pravidelně vídat v předchozí sezóně, ovšem našlo se i poměrně dost nových odvážlivců, kteří se, doufejme, budou v tomto roce objevovat na startovním roštu i nadále.   

#55 Nikolas Cibulka. Foto: Karol Hildebrand

Jezdci ke své jízdě nastupovali v pořadí daném jejich startovními čísly a prvním, kdo se měl objevit na startu, byl druhý vicemistr sezóny 2020 #4 Matěj Janšta. Jeho první jízdu jsme si bohužel díky problémům s kamerami nemohli užít v plné podobě. Jakoby to Matěj tušil a až v druhé jízdě vytáhl všechny své trumfy. S přehledem si poradil s přehozem na rovince za první vnitřní zónou a díky tomu se dostal na hranu následující vnější zóny. Mohl tak vykroužit dlouhou táhlou zatáčku pěkně po jejím okraji tak, jak to chtěli vidět porotci. Zbytek jízdy už si pohlídal a neudělal žádnou velkou chybu. Jeho snaha mu vynesla 84 bodů. Tento výsledek se nikomu dalšímu nepodařilo překonat.

Tréninkové jízdy. Foto: Nikolas Cibulka

Obecně si dovolím tvrdit, že nováčkům se dařilo velice dobře. Důkazem toho byla například jízda závodníka se startovním číslem #312 Felipeho Kiše. Ten svůj efektně polepený Nissan hned v úvodu poslal přesně do dvojice zón a v další části tratě využíval celou její šířku, což na oko působilo moc pěkně. Plynule a s přehledem si dojel do cíle pro 74 bodů a průběžnou čtvrtou pozici. Ostatní nově příchozí se, až na jednoho, kvalifikací prokousali úspěšně a my se mohli těšit na jejich výkony v battlech.

Nováček šampionátu # 312 Felipe Kiš. Foto: Karol Hildebrand

Opět se ukázala kreativita jezdců při tvorbě modelů závodních aut. Někteří oproti minulé sezóně zvolili úplně jiné stroje a také se v závodě objevilo dost netypické náčiní pro drift v podobě Alfy Romeo Giulia. Pěkné zpestření si pro nás pak připravil #831 Martin Srba, kterého fanoušci driftu mohou mimo jiné znát jako jezdce, který téměř celou sezónu 2020 vévodil Gymkhaně v kategorii STREET. Do závodu si vybral vůz BMW E36 v provedení kompakt, který vyvedl v dost „punkovém“ stylu a svým vzezřením připomínal složeninu z několika aut. Režie nám nabídla detailní pohled na vůz v předstartovním prostoru a my jsme si ho tak mohli pořádně prohlédnout. Samotná kvalifikace mu však ovoce v podobě postupu nepřinesla a Martin si tak společně s několika dalšími jezdci odnesl 0 bodů. Nicméně show to rozhodně byla a věřím, že nám v dalších závodech ještě předvede hezké průjezdy.

Závodní náčiní # 831 Martina Srby. Foto: Závodnický profil z webu Drifting.cz

Top 32

K vyřazovacím soubojům se nakonec probojovalo 25 jezdců a tím pádem byla TOP 32 téměř zaplněná. Výkony však byly dosti rozporuplné. Několikrát jsme viděli, jak se za sebe jezdci nedokázali popasovat a tandemy tak často vyústily v opakování. Většina Lídrů minulého ročníku se celkem bez problémů prokousala do další části večera. Obzvlášť u nováčků byla často vidět zásadní chyba. Buď za to mohla nervozita nebo přílišná motivace, každopádně o kolize a přetočení různých druhů nebyla nouze.

Tandemová jízda. Foto: Martin Šourek

Výjimkou potvrzující toto pravidlo pak bylo poslední klání. Tam se proti sobě postavil 22 a 11 z kvalifikace. Oba nováčci se předvedli v tom nejlepším světle. V první polovině vedl souboj Irský jezdec #811 Marc O’Rourke. S přehledem se svou S14 protnul všechny zóny vytyčené na trati a podle mého měl i po celou dobu solidní rychlost a plynulost. Bohužel i přes skvělou lead jízdu nedokázal stínující jezdec #716 Tadeáš Lorenc včas a dobře reagovat a zásadní tlak nevyvinul. Tadeáš rozhodně druhé dějství nezahodil a vedení mu šlo o poznání lépe než stínování. Nenechal se rozhodit tím, co za ním předváděl Marc, ten tlačil, jak jen mohl a bylo na něm vidět, že určitě nějakou předchozí zkušenost má. Většinu času věrně napodoboval úhel, který mu Tadeáš tyčil a využil každou možnost k přiblížení. Postup tedy bral Marc.

#811 Marc O’Rourke jako leader. Foto: Karol Hildebrand

Top 16

Na začátku se nám všichni jezdci, kteří se probojovali do této úrovně pavouka, představili při pomalém průjezdu tratí. Tuto část večera pěkně zachytil Martin Kondula a myslím, že obrázek stojí za prohlédnutí.

Představení jezdců před Top 16. Foto: Martin Kondula

Nicméně vraťme se k samotným soubojům. První battle sehráli přímí postupující # 5 Matěj Janšta a #273 Jan Pěnička. Určitě to nebylo jednoduché klání ani pro jednoho z protagonistů. Honza, nováček v našem šampionátu, jel první rozjížďku jako stínující jezdec a měl rozhodně chuť Matěje potrápit. To se mu na začátku dařilo, ovšem při výjezdu na rovinku před táhlou zatáčkou chyboval. Přehnal to s rychlostí a při snaze zabránit kolizi, dostal svůj vůz do velkého úhlu a pak už se nedokázal pověsit zpět za Matěje. V obráceném gardu se v pěkném světle ukázal Matěj. Rozhodně to neměl lehké, protože lead stopa Honzy nebyla úplně ideální. To ovšem Matějovi nezabránilo v tom, aby se za ním úctyhodně držel. Honza se ještě v závěru nechal vyvést hodně na vnějšek poslední zatáčky a aby se dostal do cíle, musel prudce korigovat trajektorii. I s tímto si však Matěj zdárně poradil a odnesl si zasloužený postup.

# 5 Matěj Janšta v předstartovním prostoru. Foto: Karol Hildebrand

Další souboje v Top 16 byly napínavé a zajímavé. Rád bych zde ještě vypíchl dvojici #811 Marc O’Rourke a #30 Zbyněk Bergman. Papírově silnější Zbyněk první polovinu battlu vedl. Jel čistou a čitelnou kvalifikační stopu a Marc toho naplno využil. Moc se mi líbilo v jeho podání přehození za první vnitřní zónou, kde nechal dostatek prostoru svému leaderovi a zároveň stále držel tlak. V závěru pak ještě dokázal šikovným manévrem dohnat mírnou ztrátu ze střední části tratě a dojet v těsném závěsu za Zbyňkem do cíle. Ve druhé polovině Zbyněk sice začátek nepodcenil a na nástřelu byla vzdálenost mezi závodními stroji minimální, při přehozu na rovince však ztratil rychlost a propast se prohloubila. Marc chyboval v táhlé zatáčce, ale Zbyněk seč se snažil nedokázal reagovat. Porota po chvilce rokování rozhodla pro opakování. Scénář se téměř opakoval. Marc tlačil ze všech sil a v roli leadera naštěstí pro něj již nechyboval. Zbyněk pak v závěru srovnal a pomyslné misky vah se převážily na stranu Marca.

Tréningový vláček. Foto: Jan Fidrich

Top 8

Jak jsem již zmínil na začátku, novým jezdcům se v novém ročníku virtuálních závodů dařilo. Do top 8 se dokázali dostat 3 z nich. Zde bych se rád zmínil o battlu #9 Samuela Kutiho a # 55 Nikolase Cibulky. Samuel, který používá podobné náčiní jako Nikolas, v minulé sezóně tedy BMW M2 byl dost agresivní a motivovaný k tomu slovenského závodníka porazit. Bohužel pro něj snahu přehnal a v první rozjíždce nedal svému leaderovi prostor pro přehoz. Boj však nevzdal a využíval každé příležitosti ke zvýšení tlaku. Druhou polovinu Samuel pojal rozvážně a soustředěně projel kvalifikační stopu. Ovšem to, co za ním prováděl Nikolas, bylo excelentní. Věrné kopírování úhlu, těsné stínování a minimum korekcí byly správnými ingrediencemi k postupu. Dalším nováčkem v Top 8 byl #13 Martin Kohut, nastoupil proti # 19 Jaroslavu Lacinovi. Martin, ale bohužel už po pár metrech vystřelil Jardovo BMW ven z trati a bylo jasné že nepostoupí.

# 9 Samuel Kuti ve svém BMW M2. Foto: Karol Hildebrand

Na závěr celé úrovně pavouka pak dokázal #811 Marc O’Rourke získat další skalp, když zvítězil po opakovaném battlu nad # 512 Jakubem Hoffmannem.

Top 4

Zde nejprve vyzval první kvalifikovaný #5 Matěj Janšta dvanáctého # 55 Nikolase Cibulku. Vlažné stínování v podání Nikolase vystřídal neutuchající tlak od Matěje. Dokázal se několikrát přiblížit tak těsně, že bylo těžké určit zda došlo ke kontaktu či nikoli. Porota ale vidí i to, co my diváci ne a Matějova vítězná vlna pokračovala dále. Protože přestávka mezi závody byla poměrně dlouhá, připravila si pro nás další dvojice opět dvě dávky zábavy. Byla to opravdu dechberoucí podívaná. # 19 Jaroslav Lacina vedl v první polovině #811 Marca O’Rourkeho. Od Marca se však nedalo čekat nic jiného než perfektní stínování. To také předvedl. Jaroslav se ale zahanbit nenechal a souboj skončil nerozhodně a bylo nutné jej opakovat. Druhou polovinu rozhodla chyba Marca. Ten se nedokázal napasovat do táhlé zatáčky za rovinkou a svůj vůz zlomil do nesmyslného úhlu a nebylo možné jej stínovat.

#19 Jaroslav Lacina. Foto: Karol Hildebrand

Velice pěkně se nám tak složila závěrečná část večera na souboj dvou čechů a dvou zahraničních jezdců.

Malé finále

Tandem mezi # 55 Nikolasem Cibulkou a #811 Marcem O’Rourkem. Pro mě tento souboj rozhodně nebyl podle představ. Nikolas sice tlačil solidně, ale v průběhu večera jsme určitě viděli mnohem těsněší battly. Marc jako stínující jezdec jako by nedokázal číst Nikovu stopu a vzdálenost se stále proměňovala. Propast, která se v jedné části vytvořila, pak Marc dotahoval změnou úhlu a harpunoval Nikolase. Podle záznamu asi ke kontaktu nedošlo, ale jízda působila trhaně. Nikolas se rozhodit nenechal a svou kvalifikační stopu projel solidně. Porota pak také rozhodla pro jeho postup.

# 55 Nikolas Cibulka v cílové rovince. Foto: Karol Hildebrand

Velké finále

Po spoustě opakovaných battlů a velké porci zábavy přišel vrchol večera. Tím rozhodně finálové klání bylo. # 5 Matěj Janšta vyrazil na trať, v těsném závěsu ho následoval #19 Jaroslav Lacina. Vzdálenost se zpočátku často měnila, ovšem v polovině táhlé zatáčky už Jaroslav dojel Matějovo auto a držel se ho. Nevím, jestli se Matěj zalekl nebo čím mohla být způsobená chyba v poslední zatáčce. Tam měl až moc velkou rychlost a nechal se vytáhnout hodně na vnějšek. Naštěstí Jarda na tento manévr včas zareagoval a nedošlo ke kolizi.

V obráceném gardu se očividně Matěj snažil chybu napravit a neuvěřitelně tlačil. Své nervy udržel na uzdě a i když to leckdy vypadalo, že Jardu trefí, nestalo se tak. To, co se ale stalo v poslední zatáčce, bylo skoro k neuvěření. Jaroslav jako by se snažil porotě ulehčit práci a udělal téměř totožnou chybu jako v první půlce Matěj. Také se nechal vynést a rozhodovat měla chase jízda. Tam byl výrazně silnější právě Matěj. Ten tedy k vítězství z kvalifikace přidal i to celkové.

Slovo závěrem

Abychom statistice učinili zadost uvedu ještě konečné pořadí v nultém závodě:

  1. #4 Matěj Janšta
  2. #19 Jaroslav Lacina
  3. #55 Nikolas Cibulka

Myslím si, že testovací závod se povedl na výbornou, počáteční problémy, které postihly živý přenos se podařilo vychytat a jeden ze spousty dlouhých zimních večerů se zaplnil kvalitní zábavou.

Pokud je mezi čtenáři někdo, kdo váhal, zda se do šampionátu přihlásit či nikoli, určitě dále váhat nemusíte. Jak se ukázalo i nováčci se dokáží s ostřílenými souputníky se ctí utkat. Brány virtuálního driftu jsou otevřené a vše potřebné najdete přehledně popsané na webu drifting.cz. Čeká nás nabitý ročník a tak vás na něj tímto zvu.

Kalendář virtuálních závodů pro rok 2021. Foto www.drifting.cz

U dalšího článku nashledanou a . . .

Driftu zdar !!!

Filip Roubal

Filip Roubal

Nadšenec, fanda, redaktor a především moderátor Czech Drift Series

Přidat komentář