RD1 CDS BRUDRA - AUTOKLUB ČR VIRTUAL CHALLENGE

Slovo úvodem

Téměř po měsíční odmlce Vás opět všechny vítám u reportu ze závodů ve virtuálním driftu. Tentokrát jsme se v rámci šampionátu podívali na okruh v Lotyšském hlavním městě Rize. Tuto trať můžeme znát především z evropského šampionátu Drift Masters. Dovolím si tvrdit, že u jezdců i diváků se řadí mezi oblíbené. Jedná se o technicky složitou, a hlavně velice rychlou trať. Jezdci se do nástřelu vrhají rychlostmi kolem 140 až 160 km/h a téměř po celou dobu trati musí vysokou rychlost držet. Jediná zpomalovací zóna je umístěná až před závěrečnou venkovní clipping zónou, která se po půlkruhové trajektorii táhne kolem obrovské betonové bariéry. K ní by měli jezdci těsně umisťovat své zadní nárazníky. Rychlost je však opravdu klíčová, protože jen jemné zvolnění v tempu na začátku trati často vyústí v pozdější chyby a jezdci tak nemohou dosáhnout ideální 100 bodové kvalifikační stopy.

Tento závod vnesl do šampionátu zásadní změnu. Během pauzy mezi závody, tým Czech Drift Series nezahálel a povedlo se pro zbytek letošní sezony získat záštitu Autoklubu České republiky . Drift se tak po boku s Rallye a okruhovými závody stal dalším esportem, který tuto podporu získal. Závodem v Rize tedy začíná oficiální mistrovství České republiky CDS BRUDRA – AUTOKLUB ČR VIRTUAL DRIFT CHALLENGE. Ovšem o body z předchozích podniků CDS Brudra virtual drift challenge jezdci nepřijdou a na konci sezóny budou vyhlášeni dva vítězové.

Kvalifikace

Startovní pole před sobotní kvalifikací čítalo 22 závodníků a my se tak mohli těšit na večer plný driftovací zábavy. Výkony jezdců v první skupině byly téměř vyrovnané. Kvalifikační jízdy některých z nich, nám hned na začátku napověděly, které pasáže budou složité na zvládnutí. Viděli jsme několik výletů mimo trať v první zóně za nástřelem a také pár kontaktů s betonovou bariérou v poslední zatáčce.

Většina jezdců z první osmičky si odnesla body pouze z jedné z jízd, což nás přesvědčilo o tom, že trať v Rize umí závodníky pozlobit. Smolná byla kvalifikace pro # 36 Jiřího Pavlištíka, který nedokázal ani jednou zapsat body a postoupit tak do vyřazovacích soubojů. První skupinu uzavřel velice pěknými průjezdy # 808 Samuel Budínský. Dosáhl výsledku 67 bodů a bral průběžnou první pozici. Radovat se mohl však jen po dobu technické přestávky pro nahrání dalších závodníků na herní server. Jan Linhart # 123, který hned po pauze startoval, totiž za svou první kvalifikační jízdu obdržel úctyhodných 75 bodů.

# 55 Nikolas Ciulka
fotograf: Karol Hildebrand

Tím, jak jsme postupovali výše startovní listinou, rostla kvalita podávaných výkonů. Téměř dokonalou stopou projel trať # 47 Mustafa Amine a nakonec si z kvalifikace odnesl 3-tí pozici. Druhý skončil # 28 Dominik Peterka. Na úplný závěr kvalifikací startoval # 777 Karol Hildebrand. Osobně jsem byl zvědavý, jestli se mu tentokrát podaří prolomit hranici 90ti bodů. To se totiž zatím ani v jednom z předchozích závodů nikomu nepovedlo. Karol rozhodně tento potenciál měl a hned prvních pár metrů ukazovalo, že by ho mohl naplnit. Měl velice dobrou rychlost a precizně projížděl zóny po celé jejich délce. Vrchol celé jízdy přišel v závěru. Poslední zatáčku projel bez jediné korekce v obrovském úhlu, těsně kolem bariéry. Porota jeho výkon ohodnotila 93 body, což znamenalo celkové první místo z kvalifikace.

Top 32

Do vyřazovacích soubojů se stejně jako při minulém závodě probojovalo 21 závodních strojů. Top 32 nám tedy přinesla pouze 5 battlů. Hned první dvojice, která proti sobě nastoupila, ukázala, že tandemové jízdy v Rize nejsou úplně snadnou disciplínou. Často bylo problém pro stínujícího jezdce, najít správnou stopu tak, aby se udržel těsně za svým leaderem. Proběhlo několik kontaktů, jak vzájemně mezi jezdci, tak s betonovou zdí. Co, ale určitě čekal jen málo kdo bylo, že i virtuální závod může ovlivnit počasí . Obrovská bouře s přívalovým deštěm, která se v čase Top 32 přehnala přes téměř celé území republiky, způsobila kolísání kvality internetového připojení některých jezdců a ti tak bohužel nemohli podat 100% výkon.

Souboj mezi #242 Martinem Kondulou a #211 Vítem Morávkem
fotograf : Vít Morávek

Top 16

První souboj mezi # 777 Karolem Hildebrandem a # 242 Martinem Kondulou ukázal, že poslední zatáčka bude místem, kde bude docházet k enormnímu tlaku. Karol zde totiž v roli chasera předvedl svou zkušenost a v jednu chvíli se zdálo, že snad otiskl svou přední pneumatiku na dveře Martinova závodního stroje. Spoustu battlů rozhodovala chyba na straně jednoho z jezdců. To ovšem neplatilo v případě tandemu mezi #734 Michalem Novákem a #28 Dominikem Peterkou. Jejích výkon byl dost vyrovnaný a obě své role zvládli na výbornou. Nakonec z mého pohledu rozhodlo těsné stínování v podání Dominika. Ten se totiž téměř po celou dobu držel jen pár centimetrů od vozu Michala a v závěru opět ještě mohutně zatlačil.

Největším překvapením Top 16 byl však rozhodně výkon # 123 Jana Linharta, který nastoupil proti # 420 Jakubovi Tomečkovi. Jako vedoucí jezdec vyrobil v poslední zatáčce výraznou chybu, kdy Honza svou Mazdu RX7 téměř srovnal. Díky této chybě ovšem jako stínující jezdec neměl téměř co ztratit, a proto svou jízdu pojal velice agresivně. Jakuba kopíroval tak těsně, až se tajil dech. Tím si napravil reputaci z první poloviny souboje a porota dospěla k závěru, že se utkají ještě jednou. V první polovině Honza předvedl velice pěknou kvalifikační stopu a oproti tomu Jakub vytvořil poměrně velikou chybu, kterou už nedokázal v druhé polovině zvrátit. Honza totiž opět tlačil, jak jen to šlo, odnesl si postup a mohl se těšit na svou premiéru v Top 8.

# 420 Jakub Tomeček vs. # 123 Jan Linhart

Top 8

Další úroveň pavouka otevřela dvojice # 777 Karol Hildebrand a # 4 Matěj Janšta. Pohledem na výsledky předchozích závodů by se dalo odhadnout, jak tento souboj dopadne. Výkon Matěje byl však neskutečný. Stínoval po celé délce trati velmi těsně, a tak jako mnoha jezdcům před ním se mu v závěru podařilo tlak ještě zvýšit a Karola potrápit. Role se otočila a Matěj vyrazil jako leader. Jel naprosto čitelnou kvalifikační stopu, ale Karol se ještě v první zatáčce těsně držel Matějova nárazníku. Přišel první přehoz a propast mezi stroji se zvětšila. Zbytek tratě se Karol trápil a nedařilo se mu dostatečně zatlačit. Postup tedy zaslouženě bral # 4 Matěj Janšta.

# 777 Karol Hildebrand vs # 4 Matěj Janšta
fotograf: Jan Fidrich

Následující souboje byly ale fascinující a my jsme si užili spoustu bezchybných průjezdů. O tom, že nebylo jednoduché rozhodnout, svědčil jeden opakovaný battle a občas také rozdílné rozhodnutí jednotlivých členů poroty.

Postup Matěje ovšem nebyl jediným překvapením Top 8. O další se postaral výše zmíněný #123 Jan Linhart, který bojoval proti #1 Janu Fidrichovi. Jejich souboj byl poznamenán chybami na obou stranách, ale misky vah se nakonec naklonily na stranu Jana Linharta a on tak poskočil do Top 4.

Top 4

Top 4 nám opět otevřel Česko-slovenský souboj mezi # 4 Matějem Janštou a # 55 Nikolasem Cibulkou. Před několika okamžiky jsme se přesvědčili, že Matěj se opravdu nebojí potápět se hluboko po bok svého leadera. Bohužel plynulost přenosu byla v tomto battlu opět ovlivněna internetovým připojením a my jsme tak nemohli vidět, co přesně se v jednu chvíli děje na trati. Porota však měla záznam bez problému a rozhodla pro postup Matěje. Dále se proti sobě utkal # 123 Jan Linhart a # 636 Jiří Zedek. Zde bylo rozhodnuto více méně hned po první jízdě. Jiří zpočátku tlačil, ale ve střední části tratě nabral obrovskou rychlost a místo toho, aby se dotáhl k boku Jana, tak ho vystřelil ven z trati.

# 4 Matěj Janšta vs. # 55 Nikolas Cibulka
fotograf: Jan Fidrich

Finále

K boji o třetí místo se dostala dvojice # 55 Nikolas Cibulka a # 636 Jiří Zedek. Souboj to byl na ostří nože. Jiří v poslední části trati vytvořil veliký tlak a dokonce se zdálo, že došlo ke kontaktu mezi oběma stroji. Jejich role se však otočila a Nikolas měl za úkol stínovat. Toho se zhostil na výbornou, v poslední zatáčce navíc Jiří chyboval. Nikolas zaslouženě dosáhl na 3-tí pozici.

# 636 Jiří Zedek vs. # 55 Nikolas Cibulka
fotograf: Jan Fidrich

Myslím si, že před dnešním závodem by si nikdo z nás netroufl odhadnout složení finálové dvojice. Do něj se přes mnohá úskalí dostal # 4 Matěj Janšta a # 123 Jan Linhart. Oba po celý večer předváděli perfektní výkony, tak bylo více méně jasné, že finále bude poutavé. V první jízdě vyrazil v roli leadera Honza. Už od začátku nebyla jeho stopa ideální. Tato nedokonalost v trajektorii vyústila ve výlet mimo trať přímo před tribunou, čímž bylo téměř rozhodnuto. V obráceném gardu jel Matěj na jistotu tak, aby nevytvořil zbytečnou chybu. Honza i přes to, že šance na výhru byla minimální, tlačil až do poslední chvíle a v poslední zatáčce předvedl snad nejtěsnější kopírování celého večera.