Datum narození: 5.3 1993
Auto: BMW E36 V8 Turbo
Motor: M62B44 Turbo
Kategorie: SEMI-PRO
Startovní číslo: 31
Ahoj Dome,
ještě než začnou svátky naplno a každý bude v limbu z cukroví a bramborového salátu, chci vyzpovídat ještě pár jezdců. A jedním z nich jsi i Ty. Takže klasicky na začátek… můžeš nám o sobě něco prozradit?
Ahoj, jmenuji se Dominik Kouba, je mi asi 26 let (od 20ti to nepočítám 🙂 ), pocházím z Úval u Prahy. Momentálně žiji s přítelkyní na jihu Čech v jedné malé vesničce, jsme spolu prakticky od mých 17-18 let.
S rodinou jsem ve styku jen velmi málo – každý bydlíme někde jinde, ale sem tam se vidím s tátou, kterého nejdřív drift nebavil a nepřišel mu na chuť, protože nemá rád ničení aut :D.. Ale nakonec se mu to zalíbilo. Za posledních 8 let jsem se s mámou moc neviděl, vím, že fandí ale moc se nevídáme. Brácha za mnou občas jezdí na pomoc.
Od mých 17ti dělám sám na sebe, prostory u přítelkyně mi otevřeli možnost mít vlastní autodílnu, kterou postupně rozvíjím. Posledních pár let jsem s ní bohužel nehnul, jelikož peníze jdou do závodů.
Co nějaké hobby? Když máš čas, je něco, čemu se rád věnuješ mimo samotné jízdy bokem?
Jako malý jsem toho dělal opravdu hodně – fotbal, tenis, chodil jsem hodně na ryby, jezdil dost na kole, atd.. Ale s autem šlo pomalu všechno stranou a přesunem na jih Čech k přítelkyni jsem přišel i o většinu přátel z Úval, takže nezbyl čas na nic jiného a více méně jsem byl od 17ti posedlý pracováním a vyděláváním peněz, abych si mohl plnit sny.
Momentální koníček jsou pouze závody – dílna – závody. Ale rád bych se jednou vrátil k těm rybám a hlavně bych se chtěl víc věnovat přítelkyni, která mě v tom podporuje a já ji to moc neoplácím a také svému psovi 🙂 čas totiž hrozně letí …
Čím tě zaujal zrovna drift? V odvětví motorsportu je tolik jiných možností .. 🙂
Je to složité, vyzkoušel jsem toho více. Sprinty, pak jsme přešli na rally a jednoho dne jsme vyrazili na Gymkhanu do Týnce, kde se mi povedlo vyhrát hned první závod a to byl asi můj nejlepší /nejhorší den. Byl to skvělý pocit vyhrát, ale zároveň toho dneska kolikrát lituji, že jsem to vůbec objevil a jel tam, protože se mě to už 4. rokem drží 😀
Je to touha, něco v tom odvětví dokázat a neustále se zlepšovat, protože každým rokem to jde raketově dopředu. Nejsou pouze lepší jezdci, ale i auta (díky dostupnějším dílům) na vyšší úrovni. Je to, podle mě, ale stále celkem úsporný motorsport.
Když teda zabruslíme k závodům… Mohli jsme si všimnout, že letos tě párkrát potrápily problémy s autem. Jak jsi na tom teď?
No párkrát je slabé slovo. Prakticky nebyl závod, kdy by nepřišla žádná závada, jak na začátku, tak na konci roku při loučení se sezónou. Snažím se vše dělat lépe a kupovat lepší a kvalitní díly, ale hold je to motorsport a ty závady a opravy k tomu patří a budou nás provázet všechny.
Když se na konci sezóny umístíte na stupních vítězů, není to jenom díky vašemu úspěchu za volantem, ale taky díky tomu, že vás to auto technicky nechalo dojet. Vím o spoustu klucích, kterým se to 2x na závodě rozbilo a seknuli s tím. Musím říct, že já teda jsem dost odolný 😀 a i přesto, že nadávám, stejně to potom opravím a na závod jedu. Momentálně si dávám oddech alespoň na chvilku, i když už je to takový koloběh, že mi to normálně už zase chybí …
Můžou se fanoušci těšit na nějaké plánované změny pro sezónu 2020?
Na příští rok plánujeme hodit vzhled za hlavu a zaměřit se pouze a jen na techniku. Stavíme nový motor, který by měl vydržet celou sezónu a i plánované zvyšování výkonu. Zároveň bych chtěl maximálně posílit service car, to znamená vozit sebou vše 1-2x, aby se nemohlo stát, že na závodech budeme 3 hodiny shánět čep do ramene jako v Mostě.
Zároveň nás čeká přestup do kategorie PRO v rámci CDS a chtěl bych odjet ještě jednu celou zahraniční sérii.
Co ovlivnilo výběr tvého auta? Proč BMW?
Je to jednoduché. Od mala jsem táhl k BMW, nejspíš je to nemoc lidí, že se jako kloučci rozhodnou pro jednu danou značku. Každopádně nevadí mi jakékoli jiné auta, ale prostě BMW mám moc rád, dělám jim servis a věnuji se jim i rozšířením znalostí o nich.
Rozeber ho s námi trochu 🙂
Do detailu by to bylo asi tak na dvě A4. Každopádně – jezdím už 4. rokem furt s tou samou kastlí, je to E36 Coupe z roku 1992, která již prošla několika evolucemi. Momentálně nosí bodykit Pandem, každý rok přelakovávám stejnou barvou Imolarot, motor je původem z BMW 740i , kódové označení M62 je to motor 4.4l V8, s původním výkonem kolem 280hp, motor je prakticky sériový, akorát generálkovaný ( no spíš byl 😀 ) pouze drobné úpravy.
Zakázkové svody na turbo od MABO, turbo GT3582R replika Garettu, větší vstřikovače, dvě čerpadla, řídící jednotka EMU Ecumaster, momentální výkon 526hp a 700nm, chladič vody vzadu kvůli málo místa vepředu.
Auto je vyrámované, vlastní sportovní průkaz, stavitelný podvozek D2, Wisefab rejdový kit, všude možně polyurethan silentbloky…
Tento rok jsi získal titul vicemistra ČR v kategorii SEMI-PRO. Jak hodnotíš celou letošní sezónu?
Ano, i tento rok se mi kupodivu povedlo uspět a umístit se. Jen to pro mě byla nejnáročnější sezóna, abych auto dokázal vůbec udržet v chodu a pojízdném stavu. Zároveň se mi ale povedlo vyhrát pár výjimečných závodů, Nürburgring, Kielce a také se dostat i na mistrovství světa Gymkhana GRID.
Celá tahle sezóna mi toho zase dala hodně jezdecky a posunula mě dál. Minulý rok jsem byl taky v SEMI-PRO, ale až letos jsem pořádně přišel na to, jak to auto ovládat a konečně jsme ovladatelnost vychytali.
Již třetím rokem jezdíš v rámci CDS. Jaké jsou tvé cíle do budoucna? Je něco, co by sis rád splnil?
Je na čase se taky podívat jak to funguje venku a chceme zkusit odjet jednu celou Polskou nebo Německou sérii. Drift Masters je pro nás zatím nedosažitelné, ač už finančně, tak technickými předpisy auta, ale rozhodně nechci zůstat stát na místě a chci se pravidelně posouvat. Ale taky bych se chtěl hodit víc do „chill“ režimu, jezdit na závody, ale méně je hrotit a brát to tak, že když na jednom budu chybět, tak se to beze mě nepo*ere 🙂
Jak to všechno zvládáš financovat? Máš nějaké sponzory/partnery nebo někoho, kdo ti po hmotné stránce dost pomáhá?
Závodění může být levné i drahé, záleží jak si to uděláš a zařídíš. Já šel bohužel takovou spíše trnitější cestou vývoje a zkoušení, budováním něčeho, co není úplně standardní, ale zase mě to hodně naučilo kolem motorů.
Teď ale k věci – sponzory a partnery mám, ne ve smyslu „tady máš peníze a jezdi“, ale každý něčím v rámci svých možností přispěje třeba slevou na díly ( namátkou HPP, All4drift, ACI, BSR, Raceshop, Carbontec).
Na začátku roku jsem získal partnera na oleje Dynamax, poté se mi povedlo uspět u nového českého zastoupení Zeknova na závodní pneumatiky a měl jsem sadu na závod zdarma.
Finančně mi přispívá i Awigo a Jarda Kašpárek z Drift School a nemůžu rozhodně zapomenout na moje fanoušky z Youtube, kteří mě podporují jak materiálně, tak finančně třeba na livestreamech, jsem moc rád, že takové mám.
Asi je sen každého z nás se tím živit, ale to u nás ještě hodně dlouho nepůjde a zároveň vyhrát závod nestačí, musí tomu člověk jít maximálně naproti. Sponzoři nepadají z nebe a nikdo vám nic jen tak nedá, proto se snažím i propagovat skrz veškeré sociální sítě, zmiňované Youtube, atd..
I přesto je těžké shánět finance a závody si musíte pěkně odpracovat rukama, protože výhrou závodů člověk nezíská žádné finance a ani materiální věci jako pneumatiky nebo startovné, jak si mnozí nejspíš myslí.
Otázka na závěr: Která kritika tě v životě výrazně posunula vpřed?
Je asi jedno jaká, protože všeobecně nemám rád kritiku. Ne ve smyslu, že bych ji ignoroval, ale naopak hodně si jí beru a snažím se to změnit. Ať už je to něco kolem dílny, případně kolem auta, závodů nebo chování, prostě se snažím s tím pracovat. Dost mi záleží na tom, co si o mě lidé myslí, i když každému se zavděčit nemůžeme.
