Jirka Kokeš:
Datum narození: 4.10.1992
Auto: BMW E30 Coupe M3
Motor: 2JZ
Kategorie: PRO
Startovní číslo: 10
Martin Kokeš:
Datum narození: 29.7.1994
Auto: BMW E30 Coupe
Motor: V8 4.0 + Nitro
Kategorie: PRO
Startovní číslo: 13
Čau kluci,
díky, že jste si našli čas na tenhle rozhovor.
Sama jsem na vás dva zvědavá, tak byste nám na začátek mohli sdělit pár základních informací, jako kolik je vám let, kde bydlíte, čím se živíte a kdo z vás dvou byl vlastně ten první, který se o drifty začal zajímat.
Martin: Mě je 25, Jirkovi 27 let, jsme oba z Bohuslavic u Hlučína. Já bydlím u rodičů, Jirka si s přítelkyní vybavil patro v baráku u prarodičů. Pracujeme oba ve firmě Valkodoprava, s. r. o., což je firma našeho otce. Oba jsme jezdili s náklaďákem, ale Jirka už tomu začíná šéfovat a já jen jezdím.
S drifty jsme začali tak nějak současně. Poprvé jsme je viděli v Kopřivnici a to exhibici Bratrů Bezoušků. Zalíbilo se nám to a rozhodli jsme se, že koupíme taky nějaké auto. Bylo to E30 320i, nijak jsme ho neupravovali a ani toho moc nenajezdili. Auto vařilo a taky bylo slabé. Po nějaké době jsme ale koupili E36 325i, což byl už slušný základ a tak to šlo dál.
Sourozenecká láska je občas problém, sama mám dvě sestry. Byla někdy doba, kdy jste jeden druhého nechtěli vůbec vidět?
Martin: Pořád mě vytáčí, co ti mám říct. Hlavně tím jeho puntičkářstvím jak co udělat, atd… Tím mi leze někdy na nervy, ale že bychom se nějak dlouhodobě nebavili, to opravdu ne. Jen si občas zanadáváme.. 🙂
Jirka: Mám rád svůj pořádek a když ho brácha nedodržuje, tak se dost naštvu. Ale pořád se s ním dá vycházet, na rozdíl od některých zaměstnanců… 🙂
Co vaše rodina? Jak brala a dodnes bere tento druh koníčku? Podporují vás v tom?
Rodiče samozřejmě mají strach, hlavně máma. Každopádně jsou drifty mnohem bezpečnější než Motocross, který jsme jezdili předtím. Ze začátku táta říkal, že je to jen vyhazování peněz, ale od 2015, kdy se nám dařilo a viděl nás na závodech, změnil názor.
Je ještě něco jiného, co vás baví?
Jirka: Baví mě všechno, co má motor (auta, motorky, nákladní stroje). Jinak sem tam, když se mi chce, se projedu na kole nebo na bruslích a občas si zajdu taky na procházku se psem.
Martin: Já jsem od roku 2018 přestal jezdit CDS a začal jsem cvičit, což dělám do teď a stále mě to baví.
Jak to máte se soukromím a budováním vlastní rodiny? U Jirky jsme si všimli, že se zasnoubil a moc mu gratulujeme.
Martin: Zatím nemám s kým. Jako rád bych, ale slečny nějak nemají zájem 😀
Jirka: Ano, je to tak. Svatba bude 6.6.2020 a pak snad i přibude další člen rodiny 😀
Vrátíme se zase k závodění. Podle čeho jste si vybírali auto?
Martin: Brali jsme v úvahu poměr cena/výkon. BMW byla jednoduše nejlevnější volba a auta jsme kupovali z Polska už hotová, případně jsme něco dodělávali či upravovali. Jinak nejdřív jsme jezdili oba s jedním autem a teprve až od roku 2016 se dvěma.
Nicméně BMW se mi stále líbí nejvíce a asi bych ani nešel do jiného auta.
Jirka: Mám podobný názor. I když se mi některá japonská auta libí, např. Toyota Supra. Ale tu bych chtěl spíše na normální ježdění po cestě.
Můžete nám je podrobněji popsat?
Martin: Takže, já mám E30 Coupe s motorem BMW 4.0 V8, teď nově tam mám nitro, budu to testovat a jsem zvědavý. Každopádně s nitrem to má výkon skoro 400 koní. Podvozek ISC a rejdový kit INZU.
Jirka: Já mám taky E30 Coupe, M3 bodykit.
Motor 2JZ 3.0 Turbo, předělané na ethanol a výkon přes 500 koní.
Podvozek taky ISC a rejdy INZU.
Jirko, ty jsi v rámci CDS absolvoval zatím Most a Sosnovou od zahájení letošní sezóny. Jak hodnotíš svůj výkon oproti minulé sezóně? Je něco, na co si pyšný, co by si zlepšil a nebo udělal úplně jinak?
V Mostě se mi líbilo dost tréninku i na jednodenní závod, narozdíl od Sosnové. Tam byl trénink za dva dny 10 kol, což mi nestačí. Hodně aut a málo času.
Minulou sezónu a začátek letošní hodnotím podobně. Úroveň závodů jde až moc dopředu a to včetně investic vkládaných do nich i vozu.
Martine, ty se CDS už delší dobu neúčastníš. Z jakého důvodu?
Na jaké akce teda jezdíš a čemu se teď nejvíce věnuješ?
Jak už jsem se zmínil, tak od roku 2018 nejezdím CDS, protože konkurovat, by znamenalo dát do toho mnohem víc peněz a to jednoduše odmítám. Dalším důležitým důvodem je, že je to dost na nervy a já si ty závody prostě neužiji. Proto jezdím raději menší akce, jako je například Libros v Ostravě nebo Kopřivnice.
Jinak jsem závody vyměnil za posilovnu, cvičím s bratranci 4x týdně, to je pro mě teď tou hlavní zábavou.
Jakým stylem si vyděláváte na takto finančně náročný koníček? Máte nějaké sponzory či partnery?
Martin: Vyděláváme si tím, že chodíme do práce. Sponzory má ten, kdo si je sežene a my si je sehnat neumíme.
Já si stojím za tím, že se drifty dají jezdit levně a daleko více si to užiju na letišti, kde povozím své známé, než na závodech, kde musím jezdit podle nějakých pravidel, jsem nervózní a vůbec si to neužiju.
Jirka: Taky si vydělávám normální prací. Momentálně jako dispečer. Sponzorují nás i rodiče, bez jejich podpory bych se tak daleko nedostal. Navíc bez sponzorů do toho sypat poslední peníze je hloupost, kterou bych nikdy neudělal. Jsou daleko důležitější věci.
Vnímáte to spíše jako druh zábavy? Nebo máte jasné představy o tom, kam chcete, aby vás to posunulo?
Martin: Jak jsem říkal. Pro mě už je to jen zábava, a je to tak i nejlepší.. 🙂
Jirka: Pro mě na závodech CDS, už to zábava moc není, spíše stres (z rozbití auta). Přemýšlel jsem o tom a asi se nikam dál posunout nechci. Byl jsem spokojenější v nižší kategorii, ze které nás posunuli automaticky do PRO.
Poslední otázka na konec: Kdybyste mohli v životě změnit jednu jedinou věc. Jaká by to byla?
Martin: Já jsem relativně spokojený. Jsou určitě nějaké rozhodnutí, které bych změnil nebo něco, co bych udělal jinak, ale rozhodně nic závratného. Každopádně jsem rád, že jsem s drifty začal a hlavně jsem rád, že jsem měl možnost poznat lidi okolo driftu, kteří jsou vážně skvělí, vychází spolu a navzájem si pomáhají, proto i když už nebudu jezdit, stále je budu rád potkávat 🙂
Jirka: Se životem jsem spokojený. Důležitých věcí, kterých jsem chtěl docílit, jsem docílil a neměnil bych prozatím nic… 🙂
