Rozhovor: Náhled do života Jana Linharta - nadšeného jezdce a letošního držitele 3.místa v kategorii STREET+

Datum narození: 9.7.1995
Auto: BMW E36 // Mazda RX7fc
Motor: 2.8i // 2JZ-GE Turbo
Kategorie: STREET+ // SEMI – PRO
Startovní číslo: 123

Čau Honzo,
jsem moc ráda, že jsem se dostala i k rozhovoru s Tebou, jakožto poslednímu členu z TOP 3 v kategorii STREET +. Už víme, že sis dokázal vybojovat třetí místo v letošní sezóně, ale co ještě nevíme, je něco o Tobě. Prozraď nám něco z Tvého osobního života.

Ahoj, jmenuji se Jan Linhart a je mi 24 let. Narodil jsem se v Praze a momentálně bydlím kousek za Prahou v novém domě, ve kterém bydlím s mojí drahou polovičkou.

Moje rodina je úžasná. Mámu, tátu a bráchu miluji nadevše, ale bohužel není moc času se vídat, mám toho teď hodně a nestíhám kolikrát ani svůj soukromý život a na to doplácí má přítelkyně. Jsme spolu už 9 let a můžu říct, že jsem šťastně zadaný. Jen díky ní kráčíme společně vstříc zítřkům a další sezóně. Za to ji opravdu moc děkuji, mám v ní největší podporu.

Živím se stavbou rodinných domů v rodinné firmě, takže jsem něco jako klasický zedník 😀
Práce je to super, sice dřina, ale zase je člověk svým pánem a peníze jdou přímo mě. Což je i můj cíl do budoucna, živit sebe i mou rodinu. Určitě nechci vydělávat peníze někomu jinému.

Co nějaké koníčky? Máš něco, čemu se rád věnuješ, kromě jízdy bokem?

Je to pro mě dost rozsáhlé téma, ale pokusím se to nějak zkrátit.
Jako malého mě zaujal fotbal, bohužel lenost a flákání to ukončilo.

Poté následovaly spíše adrenalinové sporty, což byl skateboard a přechod na první úspěšnou věc, která mi dala hodně do života – freestyle BMX. Tam jsem se seznámil i s Denym Cozlovschiim. Tohle byla éra, kdy jsem začínal poznávat, co k životu potřebuji a byl to strach a adrenalin.

Nejlepší zažitek a úspěch byl v Pardubicích na závodech, kde jsem skončil 5. v mistrovství ČR. Bohužel každý adrenalinový sport má i svou rizikovou stránku a ta potkala i mě. Měl jsem nehodu, která nedopadla úplně dobře, po pádu zhruba z 5 metrů na hlavu a rameno jsem absolvoval 2 operace pravého ramene. Tím jsem ukončil nadějnou kariéru.

A právě tehdy jsem našel tohle, kde jsem se opravdu našel a vím, co chci dělat a do čeho momentálně investuji nejvíce času, pěnez a velkou část svého života – DRIFT.
Navíc se ještě k tomu věnuji online závodům na PC, kde jezdím mistrovství světa ve virtuálním driftu.

Co se týče závodů CDS, tak aktivně jsi jezdil až letos, což se určitě vyplatilo. Musel to být super pocit.

Nejspíš to bude ode mě znít zvláštně, ale super pocit to pro mě úplně nebyl, jelikož jsem pomýšlel na vyšší umístění. Jenomže kvůli výkonovému deficitu mi bylo párkrát odebráno několik bodů za rychlost a styl = úhel. Ale pokaždé jsem se dozvěděl od rozhodčích, že trajektorii a clipping zóny jsem měl vždy super, takže probíhalo vždy velké zklamání. Bohužel jsem se dostal na maximální využití, co auto zvládlo. Ale teď jsem spokojený a musím dál makat, abych byl ještě lepší.

Co tě přimělo začít jezdit? Jak si se k tomuhle vůbec dostal?

Zajímavá otázka a nejspíš se bude dost lidí divit, ale k driftům jsem se dostal až v 18 letech, kdy se mnou můj bývalý kamarád jel poprvé bokem na kruháči a dále následoval klasický příběh. Koupě prvního BMW E36 1.8, zavaření diferáku a zkoušení v ulicích, co auto dokáže, posouvání hranic atd. A to mi zůstalo dodnes.

Musím se zeptat. Proč BMW? Co tě vedlo k volbě tvého auta?

Na tohle je snadná odpověď a řekne to asi úplně každý. BMW, konkrétně typ E36, je u nás nejlevnější varianta zadokolky s možností úpravy na drift. Na autě je vše už vymyšleno, takže je to otestované, dostupné a jednoduché, co se týče úprav na drift.
Prostě hodně muziky za málo peněz.

Po technické stránce, jaké změny jsi na autě provedl? Můžeš nám ho i více popsat?

Rád bych jen dodal, že auto bylo stavěné na silnice, protože mě vždy více lákalo jezdit v ulicích než závody, bohužel už je to moc nebezpečné a já chci být doma vždy v pořádku.

Ale k autu, je to teda BMW E36 2.8i, sériový výkon 142kw, čili 192 HP a 280Nm. Jsou upravené rejdy, ramena jsou E46 a posunutý čep řízení, snížený podvozek TA TECHNIX, zavařený diferenciál, 100% svornost, skořepinové sedačky, hydraulická ruční brzda, volant a pedály.

Jak bude probíhat u Tebe příští sezóna? Máš nějaké plány nebo cíle, které si chceš splnit?

Plán je jít dál do skupiny SEMI- PRO už s novým autem Mazda RX7fc 88′ s motorem 2JZ, kde bychom chtěli naladit alespoň plus mínus 500hp a postavit konkurence schopné auto.

Co tvá rodina? Máš podporu z jejich strany v tom, co děláš?

Obrovskou a za to jim opravdu moc děkuji, protože rodina pro mě vždy udělala maximum a pokaždé to byli právě oni, kdo mě posouvali dál, ať si jdu za svým snem. Jim i mé přítelkyni patří jedno obrovské díky.

Jakým způsobem přijímáš kritiku, ať už od své rodiny, přátel nebo jezdců?

Poslouchám ušima a vnímám mozkem, ale raději vždy vše pořádně proberu s danou osobou, takže kritiku beru dobře a vždy se z ní chci poučit a přemýšlet o tom dál, ať už je to rada ze závodu nebo nebo ze života.

Co se týče finanční stránky, máš nějaké sponzory či partnery nebo si vše platíš z toho, co si vyděláš?

Co se týče finanční stránky, tak se občas divím, že žiji a nejím kamení.
Bohužel sponzory nemám, i když je dost intenzivně sháním. Ale stále jsem nikoho nesehnal.
Vše platím z kapsy moji přítelkyně a rodiny…
To je samozřejmě vtip, snažím se vše platit sám, bohužel jinak to nejde a já to potřebuji.

Otázka na závěr: Jakou lidskou vlastnost si na člověku ceníš a jakou nedokážeš vystát?

Vážím si upřímnosti a toho, když si jde člověk za tím, co chce a touží něco dokázat. Něčeho takového si opravdu moc cením. Bohužel těch lidí je málo, protože většina jen čeká, jestli to nepřijde samo.

Nemám rád neupřímnost, faleš, přetvářku a lidi, kteří nedokážou jít za svým snem, protože podle mě je to naše cesta životem. 🙂

Pampeliška

Pampeliška

Jsem srdcem i duší hudebník, spisovatel a maminka. Kromě jiného čokoládofil milujicí gumové medvídky, i když je mi líto je jíst 😅 ... Jestli se chceš se mnou bavit, dej mi čokoládu